Abstrakt
Článek se zaměřuje na identifikaci environmentálních fenoménů (pojmů), které mohou představovat problém při začleňování do vědomostních struktur žáků základní školy. Na základě přítomnosti těchto fenoménů v kurikulárních dokumentech, zejména v učebnicích, většiny ročníků základní školy jich bylo vybráno dle předem stanovených kritérií rovných dvacet. Fenomény spadají do oblasti EV vzdělávání; objevují se v kurikulu 1. i 2. stupně ZŠ; byly konzultovány s metodiky a pedagogy; patří buď mezi klíčové fenomény EV vzdělávání, nebo u nich lze předvídat potíže v pochopení; lze mezi nimi najít souvislosti. Prezentujeme pohled začínajících i zkušených učitelů (N = 60) obou stupňů ZŠ na tyto fenomény, a to z hlediska jejich obtížnosti pro žáky a z hlediska vzniku případných miskoncepcí. Respondenti se ke každému fenoménu vyjadřovali na pětistupňové Likertově škále a také případně slovně. Pro srovnání učitelů prvního a druhého stupně byl u každého sečten počet bodů udělených jednotlivým fenoménům, výsledný součet charakterizoval konstrukt „vnímání obtížnosti fenoménů tím kterým učitelem. Reliabilita výzkumného nástroje byla dostačující (α = 0,89). Byl prokázán slabý vliv délky praxe učitelů na sledovaný konstrukt (r = 0,32, p < 0,001). Rozdíl ve vnímání sledovaných fenoménů mezi učiteli prvního a druhého stupně se prokázat nepodařilo (p = 0,19). Výsledná analýza pak rozděluje fenomény na snadno pochopitelné, průměrně pochopitelné, a obtížně pochopitelné a srovnává výsledky s jinými výzkumy. Jsou diskutovány možné důvody pro výběr těchto fenoménů pedagogy a naznačeny další směry výzkumu řešené problematiky.
Reference
Al Olaimat, A. M. (2010). The contribution of conceptual change texts accompanied by concept mapping to eleventh-grade students understanding of cellular respiration concepts. Journal of Science Education and Technology, 19(2), 115–125.
Allen, M. (2015). Preschool children’s taxonomic knowledge of animal species. Journal of Research in Science Teaching, 52(1), 107–134.
Amir, R. & Tamir, P. (1990). Detailed analysis of misconceptions as a basis for developing remedial instruction: The case of photosynthesis. Paper presented at the Annual Meeting of the American Educational Research Association (Boston, MA, April 16–20, 1990).
Anderson, Ch.W., Sheldon, T.H. & Dubay, J. (1990). The effects of instruction on college nonmajors’ conceptions of respiration and photosynthesis. Journal of Research in Science Teaching, 27(8), 761–776.
Arsal, Z. (2010). The greenhouse effect misconceptions of the elementary school teacher candidates. Elementary Education Online, 9(1), 229–240.
Arslan, H.O., Cigdemoglu, C. & Moseley, Ch. (2012). A three-tier diagnostic test to assess pre-service teachers’ misconceptions about global warming, greenhouse effect, ozone layer depletion, and acid rain. International Journal of Science Education, 34(11), 1667–1686.
Bahar, M., Bad, H. & Bozkurt, O. (2008) Pre-service science teachers’ understandings of an environmental issue: Ozone layer depletion. Ekoloji Dergisi, 18(69), 51–58.
Bajd, B., Praprotnik, R. & Matyášek, J. (2010). Co znají studenti o dýchání: Srovnání slovinských a českých vysokoškoláků. In Škola a zdraví pro 21. století (projekt) & E. Řehulka, Škola a zdraví pro 21. století, 2010: Výchova ke zdraví: souvislosti a inspirace (235–241). Brno: Masarykova univerzita.
Bal, S¸. (2004). Determination of pre-service science teachers’ misconceptions concerning greenhouse effect. Eurasian Journal of Educational Research (EJER), (17), 102–111.
Boyes, E. & Chambers, W. (1995). Trainee primary teachers’ ideas about the ozone layer. Environmental Education Research, 1(2), 133–145.
Boyes, E., Stanisstreet, M. & Papantoniou, V. S. (1999). The ideas of Greek high school students about the ozone layer. Science Education, 83(6), 724–737.
Brehm, S., Anderson, C.W. & DuBay, J. (1986). Ecology: A teaching module. Occasional paper No. 94. East Lansing: The Institute for Research on Teaching.
C¸ akir, Ö. S., Geban, Ö. & Yürük, N. (2002). Effectiveness of conceptual change text-oriented instruction on students’ understanding of cellular respiration concepts. Biochemistry and Molecular Biology Education, 30(4), 239–243.
Cimer, S.O., Cimer, A. & Ursavas, N. (2011). Student teachers’ conceptions about global warming and changes in their conceptions during pre-service education: A cross sectional study. Academic Journals, 6(8), 592–597.
C¸ inar, D. (2016). Science student teachers’ cognitive structure on the concept of “food pyramid”. International Education Studies, 9(7), 21–34.
C¸ okadar, H. (2012). Photosynthesis and respiration processes: Prospective teachers’ conception levels. Education, 37(164), 81–93.
C¸ okadar, H. (2013). Elementary science trainee teachers’ perceptions and conceptualmodels of the ozone layer. International Research in Geographical and Environmental Education, 3(22), 259–274.
Činčera, J. (2007). Environmentální výchova: od cílů k prostředkům. Brno: Paido.
Činčera, J. (2011). Doporučené očekávané výstupy pro environmentální výchovu. Envigogika, 6(2), 1–17. Dostupné z https://www.envigogika.cuni.cz/index.php/Envigogika/article/view/59/63
Činčera, J., Jančaříková, K., Matějček, T., Šimonová, P., Bartoš, J., Lupač, M. & Broukalová, L. (2016). Environmentální výchova z pohledu učitelů. Brno: Muni Press.
Čipková, E., Karolčík, Š. & Vörösová, N. (2017). Korekcia miskoncepcií žiakov o fotosyntéze a dýchaní rastlín prostredníctvom bádateľsky orientovaného vyučovania. Biologie-Chemie-Zeměpis, 26(3), 24–34.
ČŠI. (2016). Tematická zpráva – Vzdělávání v globálních a rozvojových tématech v základních a středních školách. Praha.
Dostupné z http://www.csicr.cz/cz/Aktuality/Tematicka-zprava-%E2%80%93-Vzdelavani-v-globalnich-a-rozvo
Darcin, E. S., Bozkurt, O., Hamalosmanoglu, M. & Kose, S. (2006). ˙Ilkö˘gretim ö˘grencilerinin sera etkisi hakkındaki bilgidüzeylerinin ve kavram yanılgılarının tespit edilmesi. International Journal of Environmental and Science Education, 1(2), 104–115.
Dimec, D. S. & Strgar, J. (2017). Scientific conceptions of photosynthesis among primary school pupils and student teachers of biology. CEPS Journal, 7(1), 49–68.
Dove, J. (2016). Reasons for misconceptions in physical geography. Geography, 101(1), 47–53.
Driscoll, M. P. & Moallem, M. & Dick, W. (1994). How does the textbook contribute to learning in a middle school science class? Contemporary Educational Psychology, 19(1), 79–100.
Gallegos, L., Jerezano, M. E. & Flores, F. (1994). Preconceptions and relations used by children in the construction of food chains. Journal of Research in Science Teaching, 31(3), 259–272.
Glazar, S.A., Vrtacnik, M. & Bacnik, A. (1998). Primary school children’s understanding of municipal waste processing. Environmental Education Research, 4(3), 299–308.
Griffiths, A.K. & Grant, B.A.C. (1985). High school students’ understanding of food webs: Identification of learning hierarchy and related misconceptions. Journal of Research in Science Teaching, 22(5), 421–436.
Gul, S. & Yesilyurt, S. (2011). A study on primary and secondary school students’ misconceptions about greenhouse effect (Erzurum sampling). International Electronic Journal of Environmenal Education, 1(3), 193–202.
Gungordu, N., Yalcın-Celik, A. & Kılıc, Z. (2017). Stundets’ misconceptions about the ozone layer and the effect of Internet based media on it. International Electronic Journal of Environmental Education, 7(1), 1–15.
Haslam, F. & Treagust, D. F. (1987). Diagnosing secondary students’ misconceptions of photosynthesis and respiration in plants using a two-tier multiple choice instrument. Journal of Biological Education, 21(3), 203–211.
Horká, H. (2005). Ekologická dimenze výchovy a vzdělávání ve škole 21. století. Brno: Masarykova univerzita.
Hungerford, H.R. & Volk, T. L. (1990). Changing learner behavior through environmental education. The Journal of Environmental Education, 21(3), 8–21.
Cherrett, J. M. (1989). Key concepts: The results of a survey of our members’ opinions. In J. M. Cherrett (Ed.), Ecological concepts (1–16). Oxford: Blackwell Scientific Publications.
Chytrý, V. & Kroufek, R. (2017). Možnosti využití Likertovy škály – základní principy aplikace v pedagogickém výzkumu a demonstrace na příkladu zjišťování vztahu člověka k přírodě. Scientia in educatione, 8(1), 2–17. Dostupné z http://www.scied.cz/index.php/scied/article/viewFile/591/418
Ikonomidis, S., Papanastasiou, D., Melas, D. & Avgoloupis, S. (2012). The anthropogenic ‘greenhouse effect’: Greek prospective primary teachers’ ideas about causes, consequences and cures. Journal of Science Education and Technology, 21(6), 768–779.
Jurčák, J. & Froněk, J. (1997). Přírodopis 6. Olomouc: Prodos.
Jurčák, J. & Froněk, J. (1998). Přírodopis 7. Olomouc: Prodos.
Kasíková, H. (2011). Obsah vzdělávání. In A. Vališová & H. Kasíková (Eds.), Pedagogika pro učitele (143–152). Praha: Grada Publishing.
Kele¸s, E. & Kefeli, P. (2010). Determination of student misconceptions in “photosynthesis and respiration” unit and correcting them with the help of cai material. Procedia-Social and Behavioral Sciences, 2(2), 3111–3118.
Kerr, S.C. & Walz, K. A. (2007) “Holes” in student understanding: Addressing prevalent misconceptions regarding atmospheric environmental chemistry. Journal of Chemical Education, 84(10), 1693–1696.
Khalid, T. (2001). Pre-service teachers’ misconceptions regarding three environmental issues. Canadian Journal of Environmental Education, 6, 102–120.
Klapko, D. (2006). Evaluace učebnic jako cesta k optimalizaci výchovně-vzdělávacího procesu. In J. Maňák & D. Klapko (Eds.), Učebnice pod lupou (45–51). Brno: Paido.
Köse, S. (2008). Diagnosing student misconceptions: Using drawings as a research method. World Applied Sciences Journal, 3(2), 283–293.
Krajhanzl, J. (2010). Environmental and proenvironmental behavior. In E. Řehulka (Ed.), School and Helath 21: Health Education: Internatonal Experiences (251–274). Brno: Masaryk University.
Kroufek, R. (2016). Environmentální gramotnost studentů Učitelství pro 1. stupeň základní školy a možnosti jejího zjišťování [Disertační práce]. České Budějovice: Jihočeská univerzita.
Kvasničková, D. (1997). Základy ekologie. Praha: Fortuna.
Máchal, A. (2010). Průvodce praktickou ekologickou výchovou. Rezekvítek, Brno.
Dostupné z http://ekovychova.unas.cz/DOWNLOAD/pruvodce%20pev.pdf Marmaroti, P. & Galanopoulou, D. (2006). Pupils’ understanding of photosynthesis: A questionnaire for the simultaneous assessment of all aspects. International Journal of
Science Education, 28(4), 383–403.
Marx, J. (1992). Ekologické hry. Olomouc: DDM.
Matějček, T. (2007). Ekologická a environmentální výchova: učební text k průřezovému tématu Environmentální výchova podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Praha: Česká geografická společnost.
Mikk, J. (2007). Učebnice: budoucnost národa. In J. Maňák & P. Knecht (Eds.), Hodnocení učebnic (11–23). Brno: Paido.
Mĺkva, M. & Held, Ľ. (2013). Miskoncepcie pojmov organickej chémie u absolventov základných škôl po školskej reforme na Slovensku. Scientia in Educatione, 4(2), 3–19. Dostupné z http://www.scied.cz/index.php/scied/article/view/69
MŠMT. (2008). Metodický pokyn MŠMT k zajištění environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty. Metodický portál: Články. Dostupné z https://clanky.rvp.cz/clanek/c/ZVOE/2759/METODICKY-POKYNMSMT-K-ZAJISTENI-ENVIRONMENTALNIHO-VZDELAVANI-VYCHOVY-AOSVETY.html/
Munson, B.H. (1994). Ecological misconceptions. Journal of Environmental Education, 25(4), 30–34.
MŽP. (2016). Státní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty a environmentálního poradenství na léta 2016–2025 (SP EVVO a EP).
NÚV. (2017). Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: NÚV.
Palmer, J.A. (2003). Environmental education in the 21st Century. London; New York: Routledge Falmer.
Ocal, A., Kisoglu, M., Alas, A. & Gurbuz, H. (2011). Turkish prospective teachers’ understanding and misunderstanding on global warming. International Research in Geographical, 20(3), 215–226.
Osuská, Ľ. & Pupala, B. (1996). „To je ako zázrak prírody : fotosyntéza v žiakovom poňatí. Pedagogika, 56(3), 214–223.
Özay, E. & Öztas, H. (2003). Secondary students’ interpretations of photosynthesis and plant nutrition. Journal of Biological Education, 37(2), 68–70.
Pastorová, M. et al. (Eds.). (2011). Doporučené očekávané výstupy. Metodická podpora pro výuku průřezových témat v gymnáziích. Praha: Výzkumný ústav pedagogický.
Papadimitriou, V. (2004). Prospective primary teachers’ understanding of climate change, greenhouse effect, and ozone layer depletion. Journal of Science Education and Technology, 13(2), 299–307.
Piaget, J. (1999). Psychologie inteligence. Praha: Portál.
Podroužek, L., Randa, M. & Mladá, J. (1994). Poznáváme přírodu a techniku: přírodověda pro 4. ročník základní školy. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
Průcha, J. (1998). Učebnice: teorie a analýzy edukačního média: příručka pro studenty, učitele, autory učebnice a výzkumné pracovníky. Brno: Paido.
Průcha, J. (2006): Učebnice: teorie, výzkum a potřeby praxe. In J. Maňák & D. Klapko (Eds.), Učebnice pod lupou (9–21). Brno: Paido.
Průcha, J., Walterová, E. & Mareš, J. (2013). Pedagogický slovník. 7. vyd. Praha: Portál.
Ray, A. M. & Beardley, B. M. (2008). Overcoming student misconceptions about photosynthesis: A model- and inquiry-based approach using aquatic plants. Science Activities, 45(1), 13–22.
Ratinen, I. J. (2013). Primary student-teachers’ conceptual understanding of the greenhouse effect: A mixed method study. International Journal of Science Education, 35(6), 929–955.
Selvi, M. (2007). Biyoloji ö˘gretmen adaylarının ¸cevre kavramlarıile ilgili algılamalarının de˘gerlendirilmesi. Yayımlanmamı¸s doktora tezi. Ankara: Gazi üniversitesi e˘gitim bilimleri enstitüsü, Ankara.
Sousa, E., Quintino, V., Palhas, J., Rodrigues, A.M. & Teixeira, J. (2016). Can environmental education actions change public attitudes? An example using the pond habitat and associated biodiversity. PLoS ONE, 11(5), 1–13.
Summers, M., Kruger, C., Childs, A. & Mant, J. (2001). Understanding the science of environmental issues: Development of a subject knowledge guide for primary teacher education. International Journal of Science Education, 23(1), 33–53.
Stará, J. & Krčmářová, T. (2014). Užívání nových učebnicových materiálů učiteli 1. stupně ZŠ. Pedagogická orientace, 24(1), 77–110.
Šimonová, P. (2013). Ekologická a environmentální výchova: pracovní učebnice pro 2. stupeň ZŠ a odpovídající ročníky víceletých gymnázií. Plzeň: Fraus.
Šindelková, M. & Plucková, I. (2015). Nejčastější miskoncepty žáků základních škol vycházející z pojmu ochrana v chemickém kontextu. In H. Cídlová (Ed.), XXIV. Mezinárodní konference o výuce chemie Didaktika chemie a její kontexty
(209–219). Brno: Masarykova univerzita. Dostupné z https://munispace.muni.cz/index.php/munispace/catalog/download/780/2498/408-
Škoda, J. & Doulík, P. (2005). Metaanalýza výzkumu dětských pojetí fenoménů z oblasti přírodovědného vzdělávání. In J. Škoda & P. Doulík (Eds.), Pedagogicko-psychologické aspekty dětských pojetí. Sborník příspěvků z mezinárodní elektronické konference (47–55). Ústí nad Labem: UJEP.
Škoda, J. & Doulík, P. (2007). Chemie 9: učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. Plzeň: Fraus.
Štiková, V. (2010). Člověk a jeho svět: přírodověda pro 4. ročník. Brno: Nová škola.
Štiková, V. & Tabarková, J. (2011).Poznáváme naši vlast: vlastivěda pro 4. ročník. Brno: Nová škola.
Štiková, V. (2002). Prvouka 3, učebnice pro 3. ročník základní školy. Brno: Nová škola.
Švandová, K. (2013). Identifikace mylných představ z fyziologie rostlin prostřednictvím dvojúrovňového testu. In Študentské fórum XIII (21–36). Zlín.
Treagust, D. F. & Haslam, F. (1986). Evaluating secondary students’ misconceptions of photosynthesis and respiration in plants using a two-tier diagnostic instrument. In 59th annual meeting of the National association for research in science teaching, Sand Francisco, California.
Yalcin, F.A. & Yalcin, M. (2017). Turkish primary science teacher candidates’ understandings of global warming and ozone layer depletion. Journal of Education and Training Studies, 5(10), 218–230.
Yenilmez, A. & Tekkaya, C. (2006). Enhancing students’ understanding of photosynthesis and respiration in plant through conceptual change approach. Journal of Science Education, 15(1), 81–87.